Pravda o diamantech: Fascinující historie těžených diamantů a proč je dnes lepší volit ty laboratorní

Diamanty – symbol krásy, věčnosti a síly. Po staletí byly vnímány jako výsada panovníků, miliardářů a výjimečných okamžiků. Ale co se skutečně skrývá za jejich leskem? Kolik diamantů už svět vytěžil, jaká je jejich skutečná hodnota – a proč se dnes stále více lidí obrací k těm laboratorně vytvořeným?

Kolik diamantů už lidstvo vytěžilo?

Možná vás to překvapí, ale diamanty nejsou až tak vzácné, jak se často tvrdí. Od začátku 20. století bylo podle odhadů vytěženo více než 5 miliard karátů surových diamantů. Jen v roce 2023 činila světová těžba kolem 120 milionů karátů.

Země s největší těžbou:

• Rusko (největší producent podle objemu),

• Botswana (nejvyšší hodnota na karát),

• Kanada, Austrálie, Demokratická republika Kongo.

Jaká je skutečná hodnota vytěženého diamantu?

Přestože se diamanty často prezentují jako investice, jejich sekundární trh (z druhé ruky) je poměrně slabý – většina diamantů výrazně ztrácí hodnotu při dalším prodeji.

Důvody?

• Ceny jsou uměle ovlivňovány monopolními hráči (např. De Beers).

• Většina běžných diamantů není nijak výjimečná – jejich cena je do značné míry marketingem.

Zatímco cena těženého diamantu často zahrnuje:

• náklady na těžbu, logistiku a certifikaci,

• značný zisk obchodníků a zprostředkovatelů,
  – cena laboratorního diamantu reálně odráží kvalitu samotného kamene.

Nejslavnější diamanty světa

Některé diamanty však zůstávají skutečnými ikonami historie:

• Cullinan (3106 ct) – největší surový diamant, nalezený v Jižní Africe (1905), jeho části zdobí britské korunovační klenoty.

• Koh-i-Noor (105 ct) – proslulý indický diamant, dnes součást britské koruny, provází ho kontroverzní historie.

• Hope Diamond (45 ct) – krásný modrý diamant, údajně prokletý, dnes v Smithsonian Institution.

• Pink Star (59 ct) – nejdražší prodaný diamant vůbec, vydražen za 71,2 milionu USD.

Tyto výjimečné kusy jsou však výjimkou. Drtivá většina těžených diamantů je určena pro běžný trh – a právě tam přichází na scénu alternativa.

Laboratorní diamanty: stejná krása, jiná cesta

Laboratorní diamant vzniká pod kontrolovanými podmínkami – z uhlíku, za pomoci plazmy nebo vysokého tlaku a teploty. Výsledkem je naprosto stejný diamant, jako přírodní – chemicky, opticky i fyzikálně.

Výhody?

Etika a udržitelnost

• Bez dopadu na krajinu, bez vykopané půdy, bez dětské práce a válek o zdroje.

• Až 90 % nižší uhlíková stopa oproti těžbě.

Nižší cena při stejné kvalitě

• Platíte za kámen, ne za marketing a logistiku.

• Umožňují si dovolit větší, čistější kámen za dostupnější cenu.

Ideální pro každodenní nošení

• Stejně odolné (tvrdost 10/10 na Mohsově stupnici),

• Nejsou „nedotknutelné“ – můžete je nosit každý den, bez obav a výčitek.

Zajímavost: diamanty nejsou navždy

Ačkoliv slogan „Diamonds are forever“ (z 1947) pomohl změnit historii marketingu, vědci ví, že diamanty v extrémních podmínkách mohou oxidovat zpět na grafit, a to při teplotách kolem 700–900 °C v přítomnosti kyslíku. Při ještě vyšších teplotách (nad 3500 °C) a ve vakuu nebo proudu plazmy se diamant může dokonce i vypařit. Nejde o realitu našich životů, ale připomíná to jedno:
I diamant má své limity. Ale síla vašich rozhodnutí zůstává.

Shrnutí: Proč si moderní žena vybírá laboratorní diamant?

Protože chce krásu bez kompromisů.
Protože ví, že krása nemusí vznikat bolestí.
A protože ví, že diamant nemusí být darovaný, aby měl smysl.