Těžené diamanty. Štěstí i bolest v jednom.

Diamanty, třpytivé broušené kameny, kvůli kterým lidé pracují v nebezpečných podmínkách, bez proškolení či odborných znalostí. V některých oblastech Afriky tvoří děti více než malou část horníků. Jeden z průzkumů v provincii Lunda Norte v Angole zjistil, že až 46 % z nich byly děti ve věku 5 až 16 let. Dělníci jsou v dolech často fyzicky i psychicky týráni. Jejich mzda je méně než 1 dolar denně. Žijí pod hranicí chudoby. Hlad a negramotnost jsou samozřejmostí. I když se v současnosti občanské války z prodeje diamantů nefinancují (nebo alespoň se to mezinárodní organizace domnívají), lidé kvůli kráse diamantů stále trpí.

Diamanty, brilantní kameny s obrovskou hodnotou. Některé zdroje uvádí, že 1 g diamantu může mít hodnotu větší než 1 kg zlata. Kvůli jeho brilanci a schopnosti lámat a rozptylovat světlo ho milují nejen šperkaři, ale i miliony žen po celém světě, pro které je diamant symbolem věčné lásky.

Ale řekněme si, kolik lidí na světe zná skutečný příběh tohoto dokonalého minerálu? Proč má tolik odpůrců? Jak může malý brilantní kámen, tak moc rozdělovat svět?

Věk planety Země se odhaduje na 4,5 miliardy let. Podle průzkumů jsou ty nejstarší diamanty staré až 3,3 miliardy let. Tyto krásné kameny tady byly dřív, než vznikl život na Zemi.

V hloubce 150–200 km pod zemským povrchem, za působení vysokých teplot a tlaku, tekutá hmota obsahující uhlík roztavila minerály a nahradila je diamanty. Díky erupcím sopečné horniny zvané kimberlit se diamanty dostaly blíže k zemskému povrchu.

Slovo diamant pochází z řeckého slova „adamas“, které znamená neporazitelný anebo nezničitelný. Starověcí Řekové věřili, že diamanty jsou slzami bohů, které spadly na Zem. Snad právě ve spojení s nadpřirozenými silami si vysvětlovali jejich neobyčejnou tvrdost.

Zatímco do 18. století se diamanty těžily hlavně v Indii a do Evropy se začaly dostávat po tzv. hedvábné stezce a později po moři, v roce 1727 se vše změnilo. Lovci narazili na diamantové pole v údolí řeky v Brazílii. Z jihoamerické země se tak stalo druhé naleziště.

V 60. letech 19. století se začala psát další barevná kapitola diamantového příběhu. Třpytivé kameny se začaly objevovat v rukách pastýřů v Jihoafrické republice. Od nich je začal nakupovat Schalk van Niekerk, který je prodal za ohromné částky peněz. Právě tento muž historicky stojí za vznikem největší diamantové horečky, která do Afriky přilákala tisíce lovců.

Koncem roku 1869 již v jižní Africe kopali hledači pokladů z Ameriky, Austrálie i Nového Zélandu. V okolí řeky Vaal vzniklo obrovské naleziště, kterému se dnes říká Velká díra.

Třpyt diamantů afrických nalezišť zastínil lidskost a ohleduplnost. Do popředí se začaly dostávat občanské války, násilí, prolitá krev i velké utrpení.

Občanské nepokoje poznamenaly především Angolu, Sierru Leone či Kongo. Z diamantového zisku si vzbouřenci pořizovali zbraně a válečné vybavení.

V letech 1991–2002 v Sierre Leone probíhala občanská válka, která si vyžádala až 75 tisíc životů. Byly mezi nimi ženy a děti. Mnoho z nich šlo do krvavých konfliktů pod vlivem návykových látek, které jim podávali vojáci.

V současné době platí Kimberleyská dohoda, která má zabránit tomu, aby se na trh dostávaly diamanty z oblastí, kde stále ještě nefunguje férové těžení a obchod. Kritici ale tvrdí, že to nefunguje. Je velmi pravděpodobné, že i dnes se na západních trzích objevují tzv. krvavé diamanty. Po vybroušení je totiž původ kamenů již zcela nedohledatelný. V současnosti se občanské války z prodeje diamantů nefinancují (nebo se to alespoň mezinárodní organizace domnívají), nicméně lidé kvůli diamantům stále trpí. Dělníci jsou v dolech často fyzicky i psychicky týráni, nikoho nezajímá, zda tam zemřou nebo vážně onemocní.

Jejich mzda je méně než 1 dolar denně. Žijí pod hranicí chudoby, postrádají základní lidské potřeby, jako jsou tekoucí voda nebo kanalizace. Hlad a negramotnost jsou bohužel samozřejmostí. Pracují v nebezpečných podmínkách bez proškolení či jakýchkoliv odborných znalostí. Chybí jim bezpečnostní vybavení a vhodné pomůcky. Jsou často zraněni při sesuvu půdy či zhroucení dolů.

Devastace přírody vlivem těžby je častou příčinou onemocnění. V Sierře Leone jsou tisíce těžařských jam, které se vlivem dešťů naplnily stojatou vodou. Ta je živnou půdou pro komáry, kteří rozšiřují malárii.

V některých oblastech Afriky tvoří děti více než malou část horníků. Jeden z průzkumů v provincii Lunda Norte v Angole zjistil, že až 46 % z nich byly děti ve věku 5 až 16 let.  Mnoho dětských horníků nenavštěvuje školu, a tak je tato práce odsuzuje na celoživotní práci v dolech a jejich zemi vzdaluje od lepší a světlejší budoucnosti.

Je opravdu smutné, jak může lesk diamantů na jedné straně vzbuzovat emoce štěstí, blahobytu a lásky a na straně druhé jsou to emoce smutku, bolesti a beznaděje.

Třpyt diamantů však nemusí vždy znamenat pouze utrpení. Jejich krásu můžeme obdivovat bez pocitu viny, že za jejich vznikem stojí smutné lidské osudy těch nejslabších. Jedinou udržitelnou volbou je šperk s lab-grown diamanty.

Zdroj: internet